Člověk je vrcholnou bytostí naší planety. Dosáhl ze všech druhů nejvyššího stupně vývoje. Vytvořil si pro sebe takové podmínky, že i v oblastech, kde by před staletími nedokázal přežít, dnes bez potíží prosperuje. Lidská kultura pomalu překračuje práh udržitelnosti. Není cílem, aby tento článek vyzněl přehnaně ekologicky. Ale je důležité si uvědomovat důsledky našeho konání a především se z těch katastrof, které se udály v nedávné minulosti a mají stále aktuální dopad na náš současný život, poučit. Přírodní řád je totiž jasně daný. Pokud jej budeme narušovat, čekají nás těžké chvíle.
obří kolo v zábavním parku

Havárie atomových elektráren

                Ovládnutím jaderné reakce se podařilo lidem něco převratného – s minimálním vypětím sil dokáží vyrobit dostatek energie. Navíc je bez emisí, což především v minulém století bylo něco nevídaného. V záplavě tepelných elektráren, největších průmyslových znečišťovatelů ovzduší, působily až nadpozemsky čistě. Když pomineme jaderný odpad a nakládání s ním, jsou tady však dvě tragédie, které otřásly náhledem na tento zdroj. První byl výbuch reaktoru elektrárny v Černobylu v roce 1986. Tady selhal lidský faktor. Došlo k zamoření rozlehlé oblasti, radioaktivní mrak postupoval východní Evropou měsíce. Druhou katastrofu mohl člověk ovlivnit jen stěží. Vlna tsunami v roce 2011 zaplavila Japonsko a zasáhla i elektrárnu ve Fukušimě, která byla poničená. I zde uniklo množství radioaktivních prvků do přírody. Obě tragédie narušily zcela zásadně život mnoha milionů obyvatel. Mnohem horší je ale dopad na přírodu, která se z toho bude vzpamatovávat stovky let.
strom na poušti

Vysychání jezer

                Aralské a Čadské jezero – to jsou dva nejsmutnější a nejznámější příklady ekologických katastrof spojených s vodou. Jejich přítoky byly využívány k zavlažování pouští. Pouští! Jen proto, aby se podpořily místní plantáže s balnou (v Čadu, Středoafrické republice, Uzbekistánu). Tehdejší inženýři si neuvědomili, jak drtivé budou dopady. Ekosystémy jezera se zhroutily. Obě vodní plochy ztratily až 90% své rozlohy i vody. Břehy ustoupily až o 150 km. Zbylá voda je kontaminována chemickými hnojivy. A lidé v jedněch z nejsušších oblastí světa přišli o cenný zdroj pitné vody!
                I další ekologické katastrofy postihly svět v posledním století. Tyto patří k těm známějším. Pokud budeme ignorovat jejich dopady, které jsou přinejmenším kontinentálního významu, budeme nuceni podobné chyby opakovat i nadále do té doby, než se sami vyhubíme.

This article was written by